Označkovaný

Moje přítelkyně už se nespokojí s absolutní dominancí, kterou vládne doma. Chce mne mít pod kontrolou pořád - třeba i když jsem daleko pryč v zaměstnání. Potřebuje vědět, že na ni myslím a připomínat mi, že jsem její majetek. Ideálním prostředkem jsou kalhotky.


Přesněji řečeno její kalhotky, které nosím místo spodního prádla. Když má náladu a dovolí mi uspokojit ji ústy, neumývá se potom a oblékne si kalhotky. V těch pak celou noc klidně spí. Dokážete si představit, že do rána nasáknou její voňavou vlhkostí.


Když se pak ráno oblékám, jsou samozřejmou součástí mého oděvu kalhotky vonící po mojí bohyni. Jsou mi trochu malé a tak cítím jak mi těsně obepínají moje přirození. Celý den pak při každém pohybu vnímám její přítomnost a při každé návštěvě toalety se mi nervozitou a vzrušením třesou ruce, když se jich dotýkám. Pochopitelně musím vždycky do kabinky, jen málokdy mám chuť riskovat trapné odhalení. Stačí mi vzpomenout si na to, že se na můj penis tiskne prádlo plné její sexuální ženskosti a jediné, na co dokáži myslet, je dokonalé tělo mojí bohyně.


Když už jsem pak konečně u ní, pozoruje mne, jak se svlékám. Pod jejím dohledem jsem okamžitě vzrušený, což malé kahotky spíše zvýrazní než zakryjí. Je spokojená, že další symbol mé podřízené pozice je tam, kde má být. Jsem její podepsaný majetek, kalhotky jsou nejen důkazem její nezpochybnitelné vlády, ale také nástrojem kontroly. Kalhotky jsou mým obojkem, vůně vodítkem v její ruce.


Občas mám štěstí a dovolí mi příblížit se k ní a posloužit k jejímu uspokojení. Můj orgasmus je na pořadu dne jen vyjímečně, pouze jako předmět její zábavy. Kdy jsem se dočkal naposledy? Už si ani nevzpomínám...